Duben a květen – nejvýznamnější měsíce hokejového kalendáře. Fanoušek neví, co sledovat dříve. Finišují finále národních lig, o titul se bojuje v ruské KHL, v české extralize, ve Finsku i ve Švédsku. Play-off bylo zahájeno také v NHL. Souboje o Stanley Cup budou poutat pozornost většiny severoamerických hokejových příznivců jistě více, než MS v Bělorusku, ke kterému zase vzhlíží Evropané. Kromě toho je tady ještě mistrovství světa hráčů do osmnácti let.

Při takové záplavě hokejových událostí není divu, že veřejnosti zcela uniká jiný významný turnaj. Hraje se na druhém konci planety, mimo veškerou pozornost hokejové veřejnosti. Řeč je o mistrovství světa divize 1.

Rozhodně se ale nejedná o nezajímavou akci. Šampionátu v Koreji se účastní šest celků ze zemí, které už nemůžeme počítat za hokejově rozvojové. Jsou to totiž země, kde se hokej bere dost vážně a do budoucna by se s nimi mělo počítat.

Favorité z alpských zemí

Na prvním místě je to samozřejmě Rakousko a Slovinsko, týmy, které do divize 1 spadly z elitní skupiny loni. Týmy, které do Koreji odjely s jediným cílem – vrátit se zpět. V těchto zemích mají hokej lidé rádi a tak není divu, že korejský šampionát je v Rakousku a Slovinsku jednou z nejsledovanějších a nejprobíranějších sportovních akcí současnosti. Alespoň na dálku své vlasti na tomto šampionátu podporují Anže Kopitar a Thomas Vanek – nejzářivější hvězdy Rakouska a Slovinska, momentálně bojující o Stanley Cup v NHL.

Maďarsko a Ukrajina chtějí po dlouhé době zpět mezi elitu

Zajímavou výzvou je hokejový turnaj pro Maďary. Maďarsko platí za tradiční sportovní zemi, z olympijských her vždy přiváží hory medailí. Maďaři jsou ale úspěšní prakticky výhradně v individuálních sportech. Z kolektivních sportů se daří jen vodním pólistům. Lední hokej je hrou, v níž by Maďaři chtěli jít nahoru – tento sport má v zemi dlouhou tradici a Maďaři by si přáli navázat na rok 2009, kdy se jim podařilo zahrát si alespoň na jednom šampionátu mezi elitou.

Ještě déle, od roku 2007, čekají na návrat na mistrovství světa skupiny A Ukrajinci. Ti se přitom určitou dobu účastnili šampionátu pravidelně – v elitní skupině působili mezi lety 1999 a 2007. V roce 2002 dosáhli nejlepšího úspěchu – byli celkově devátí. Pak ale přišel strmý pád ukrajinského hokeje. Reprezentace dokonce hrála některé ročníky ve skupině B I.divize, tedy ještě o úroveň níž. Teď je ale ukrajinský hokej na mírném vzestupu – určitě k tomu přispívá i účast týmu HC Donbass Doněck v KHL.

Asijští tygři vystrkují drápky

Posledními dvěma celky z šestičlenného osazenstva jsou Japonsko a Jižní Korea. Japonci si určitou dobu jezdili na mistrovství světa odvážet výprasky od hokejových mocností – na přelomu století fungoval jiný herní systém turnajů a tak hráči země vycházejícího slunce mohli skončit na pěti po sobě jdoucích mistrovstvích světa vždy na posledním místě.

Korejci na tom byli v té době ještě hůř, plácali se někde v divizi C až D a deseti- a vícególové debakly jim udíleli nejen Kazaši a Japonci, ale třeba také Číňané.

Ale to už je minulost. Korejci mocně posílili. Do rozvoje hokejové ligy šlo hodně peněz a do národního týmu bylo infiltrováno několik Kanaďanů, kteří předávají snaživým Korejcům svoje zkušenosti.

Cíl je jasný – v roce 2018, kdy se v Pchjongčchangu budou hrát olympijské hry, chtějí mít Korejci konkurenceschopné družstvo. Vzhledem k tomu, jaký obrovský pokrok Asiaté udělali za posledních deset let, se jejich sebevědomé cíle možná naplní.

Turnaj začal 20. dubna

Šampionát v Soulu už byl zahájen. Do uzávěrky tohoto článku se stihly odehrát dva zápasy. A podržte se – Ukrajinci nepříjemně potrápili Rakušany, kteří zvítězili až v nastavení. A Japonci si dokonce poradili se slovinským hokejovým zázrakem – nad týmem, jenž hrál čtvrtfinále olympijských her, Japonci zvítězili 2:1.